České „lokály“: piva porážející globalizaci

V České republice se nachází na 300 regionálních minipivovarů. V minulých letech jejich počet soustavně rostl o 30 až 50 ročně. Česká lokální piva se tak stávají fenoménem i v době celosvětových řetězců a potravinových konglomerátů.

Se spotřebou piva 150 litrů ročně na jednoho obyvatele je Česká republika nejžíznivějším státem světa a držitelem řady pivních rekordů.

Litr vypitý za 3 s

V září 2015 si 50.000 hostů v různých restauracích zároveň připilo, čímž úspěšně vytvořili rekord. Další rekordman z Okrouhlé v roce 2008 vypil litr piva za 3,31 sekundy. Nejdelší had z 9710 pivních kelímků měřil 121,41 metru a vznikl v roce 2002 v Žatci. I díky takové oblibě chmelového moku má Česká republika našlápnuto na další prvenství – v rostoucím počtu malých regionálních pivovarů s celkovou produkcí do 10.000 hektolitrů ročně. Na popularitě místním pivům přidává patriotismus zákazníků a také zvědavost pivních fajnšmekrů, kteří chtějí ochutnávat a srovnávat nové chutě jejich oblíbeného nápoje.

Malé podniky, velký business

Minipivovary můžou udržovat blízký kontakt se zákazníky, snadno zohlednit jejich potřeby a připravovat speciální produkty. Maličký pivovar Biovar Ostrava například připravil vánoční speciál s oříškovou příchutí Blackdog nebo chilli speciál Firedog. Lokální minipivovary tak nezbytně nemusí bojovat s univerzálními značkami velkých konkurentů. Naopak, mohou s velkými pivovary spolupracovat a nakupovat suroviny a ingredience, jejichž výroba by v malém byla podstatně nákladnější. Minipivovary využívají také nižšího zdanění spotřební daní. Výroba piva v malém se tak stává dostupným způsobem podnikání. Někteří provozovatelé vedou minipivovary vedle svého hlavního podnikání jako koníček nebo další dlouhodobější investici, pro jiné se pivovarnictví stává posláním.

Do začátku jen s vědomostmi

„Táta uvažoval o založení vlastního malého pivovaru docela dlouho. V pivovarnictví pracoval od roku 1981,“ popisuje Adam Matuška, sládek rodinného pivovaru Matuška, který vystudoval obor technologie piva v Praze a zkušenosti získával například v Tunisku, Dánsku, Anglii nebo USA. V rodinném pivovaru Adam Matuška pracoval od jeho založení a své maturity v roce 2009: „Samotná cesta k první várce piva v roce 2009 trvala několik let. Na vybavení a spuštění pivovaru jsme pochopitelně potřebovali peníze. S tím nám pomohla celá rodina. Táta v podstatě vždycky pracoval jako sládek, takže dobře věděl, jak připravit dobré pivo. Vždycky se dá trávit víc a víc času přípravou online reklam, na Facebooku a podobně, nebo přemýšlením o zvláštních lahvích. Ale lidé si pivo kvůli reklamní kampani nebo zvláštní lahvi koupí jen někdy, třeba jako dárek. V naprosté většině případů si ho naopak koupí právě kvůli jeho chuti,“ dodává Adam. Pivovar Matuška zatím připravil 25 různých piv a celoročně vaří 8 druhů, některé určené i pro export. Do dnešního dne získal pivovar 28 různých ocenění, včetně zlatého ceny Světového mezinárodního pivního poháru v japonské Jokohamě v roce 2014.

Mnichův mok a návrat tradice

Další raritu v řadách minipivovarů představuje klášterní pivovar v pražském Břevnově, který je pravděpodobně nejstarším v republice. Břevnovský klášter byl založený v roce 993. Záhy poté nejspíš začali mniši vařit také pivo. Nepřímo to potvrzuje listina papeže Innocence IV. z poloviny 13. století. V průběhu dějin byl pivovar několikrát vypleněn, uzavřen nebo přestavěn. Definitivně výroba skončila v roce 1889, aby mohla být po 123 letech, v roce 2012, obnovena. Dnes pivovar připravuje 8 druhů piva, které můžou zákazníci ochutnat také v nedalekém Klášterním šenku. Příběh Břevnova ukazuje, že popularita malých pivovarů nemusí být novinkou, ale spíš návratem k historické tradici, který nedovedla zvrátit ani globalizace.

Support us!

All your donations will be used to pay the magazine’s journalists and to support the ongoing costs of maintaining the site.

 

paypal smart payment button for simple membership

Share this post

Interested in co-operating with us?

We are open to co-operation from writers and businesses alike. You can reach us on our email at cooperations@youthtimemag.com/magazine@youthtimemag.com and we will get back to you as quick as we can.

Where to next?

I Sardinky Mají Hlasovací Právo

Proč musíme počítat s opicemi a virem chřipky, kdy je vliv lidstva na přírodu nepříznivý a kdy je naopak vyžadován, kdo jsou «nelidé» - to vše prozradil posluchačům francouzský antropolog…

Co se stalo s literaturou?

Ústředním záměrem literatury dneška je šokovat. Ohromit. Zabavit na pár hodin. Nic víc. Nic trvalého, nic nadčasového, a zejména nic, co by stálo za řeč. Vyprázdněná šeď, kdekým chrlená s…

Jak (ne)chápat feminismus

O feminismu se v poslední době hovoří hodně. Stále více lidí se také dovídá o nerovnosti mezi pohlavími. Mnoho slavných lidí, příkladně Emma Watsonová (vzor mnoha dívek a slavná herečka),…

Začíná konečně skleněný strop praskat?

Robin Wrightová, herečka a v současnosti nejpopulárnější představitelka v seriálu Dům z karet (House of Cards), se nedávno veřejně rozhovořila o překážkách, které její herecké kariéře stály v cestě. Coby…