4/5/2016 - 12:00 am

Uprchlická krize z pohledu evropské mládeže

Written by

Velké množství syrských žadatelů o azyl přicházejících na pobřeží jižní Evropy vyvolalo diskuse a nekonečný proces rozhodování o byrokracii, zatímco země na hranicích Evropy stále čekají na komplexní reakci. Mezitím pokračující konflikty a války ukazují naléhavou potřebu realistických řešení, proveditelných a udržitelných plánů. Jak tento problém vnímá evropská mládež? Výsledky impozantního výzkumného projektu uskutečněného výlučně pro Youth Time.

Ve snaze odpovědět na tuto otázku, uspořádali jsme výzkumný projekt založený na dotazníku o deseti otázkách. Výzkumu se účastnilo 108 lidí a v souladu s jednotnými požadavky byla data zpracována trojí způsobem: kvantitativním (podle grafiky vytvořené v systému), kvalitativně (analýza stanoviska) a stromovým diagramem (sčítání od obecného ke specifickým trendům).

Mladí lidé účastnící se průzkumu pocházeli z různých států Evropy: z 25 členských zemí EU, pěti kandidátských zemí, pěti dalších evropských zemí (Bělorusko, Moldavsko, Rusko, Švýcarsko, Ukrajina). Kromě nich se průzkumu účastnily dvě skupiny mladých lidí ze zemí mimo Evropu: čtyři ze středomořských zemí (Alžírsko, Egypt, Maroko, Jordánsko) a dvou severoamerických zemí (Kanada a Spojené státy americké).

Obecně platí, že mladí Evropané mají vysoký stupeň povědomí o problematice uprchlíků (3,49 průměru na stupnici o rozsahu 5,0). Nejvíce se o problém zajímají mladí lidé z Itálie, Německa, Rakouska, Francie, Řecka, Španělska, Turecka, Rumunska a Polska ve věku 25–30 (4,18 procent), následují ti, kterým je přes 35 (o sedm procent méně, tj. průměrně 4,72 procent). Mladší z nich – od 18 do 25 let – jsou zapojeni méně a někteří z nich se vyjadřovali v tom smyslu, že nedůvěryhodná média a vládní orgány je od aktivního sledování zpráv a vyhledávání informací odrazují.

Je povzbudivé být svědkem toho, že evropská mládež se zapojuje do humanitárních akcí: dává psychologickou pomoc a podporu dobrovolníkům pracujícím v rámci Červeného kříže, účastní se antidiskriminačních kampaní a pochodů tolerance, sbírá jídlo, oblečení, lékařské a hygienické materiály, vyučuje děti migrantů svůj mateřský jazyk, na on-line platformách sbírá dary a zprostředkovává adopce, vystupuje v médiích v oblastech, kam uprchlíci masivně přicházejí, podporují je v získávání právních dokumentů, seznamují studenty s uprchlíky ve zvláštních programech na podporu integrace, organizují oficiální konference, dobrovolně pracují v táborech, kde byli uprchlíci ubytováni, dávají rozhovory a vystupují v rozhlasových pořadech, zasazují se o lidská práva a udílení azylu, pomáhají uprchlíkům, kteří přijíždějí na hlavní nádraží do Rakouska a Německa, do přístavů v Itálii a v naléhavých případech do Turecka a Řecka.

K přijetí nezávazného návrhu Evropské komise přidělit uprchlíky a žadatele o azyl rovnoměrně mezi evropskými státy (160 tisíc z nich) zaujímají mladí Evropané různá stanoviska: 63 procent respondentů souhlasí s evropským plánem, 16 procent nesouhlasí, osm procent je lhostejných k jakémukoliv evropskému rozhodnutí a konečné osm procent v tom nemá jasno. Zbytek se zdržel. Je působivé, že se mladí lidé domnívají, že přidělování dle návrhu Evropské komise by nemělo být „nucenou solidární kvótou“ rozdělení uprchlíků by mělo být harmonické a uzpůsobené podle skutečných zdrojů, které každá země může udržitelně poskytovat.

Lepší evropský bezpečnostní systém, který by zabránil pronikání teroristických členů IS, je široce sdíleným přáním. Podle toho také mladí lidé hodnotí své země ve dvou ohledech: zaprvé z pohledu úrovně zabezpečení země, v níž žijí; zadruhé zda předpokládají, že táž země má dostatek zdrojů a základní postupy, jak čelit krizi. Výsledky jsou nepřímo úměrně tomu, co mladí lidé vidí a jak jsou v některých ohledech překvapeni: 40,21 procent si myslí, že úroveň zabezpečení je dobrá, 31,96 procent se domnívá, že systém je průměrný, 15,46 procent není spokojeno s metodami a vládu své země považuje za nebezpečnou, 8,25 procent tvrdí, že jejich vláda je mimořádně nebezpečná a pouze 4,12 procenta předpokládá vysokou úroveň bezpečnosti. Kontrast je ale viditelný, když dotazník zjišťuje úroveň připravenosti evropských zemí na přijetí uprchlíků: 39 procent se domnívá, že evropské země mají špatný systém, 33 procent si myslí, že připravenost je dobrá, ale je zde prostor pro zlepšení, 20 procent odhaduje průměrnou připravenost, pět procent odpovídá, že vše funguje, jak má, oproti tomu jedno procento tvrdí, že nefunguje vůbec nic, zatímco dvě procenta nemá v této věci jasný názor.

Když byli respondenti vyzváni, aby vyjádřili své mínění o svých jednotlivých vládách, 83 procent mladých Evropanů podávalo obecné rady a návrhy, a to jak svým vládám, tak institucím Evropské unie; komplexní programy, které navrhovaly, měly vytvořit základy pro bezpečnější evropské prostředí a obecné blaho pro občany i uprchlíky. Hlavní myšlenkou je vytvořit sdílenou, mnohostrannou pracovní skupinu na základě funkčních politik pro integrační proces: politika zdraví (včetně psychologických a duševních onemocnění), sociálních služeb, práv a komunitních povinností a práv jakožto evropských občanů, vzdělávání (od mateřské školy k vyššímu školství), budování trhu práce, zvláštních evropských fondů zaměřených na humanitární pomoc, mnohem rychlejší akceschopnost z hlediska politických rozhodnutí a smysluplnější byrokracii, více národní a evropské humanitární pomoci v oblastech, kde se uprchlíci hromadí, nevytvářet ghetta, ale harmonizovat integraci prostřednictvím výstavby vhodných uprchlických táborů, pohotovější a realistické přidělení peněz pro ty evropské země, které čelí mimořádné situaci, větší spolupráce mezi vládními orgány a občanskou společností.

Z průzkumu vyvstaly některé otevřeně kritické poznámky, jako je například nedostatek pomoci ze zemí Perského zálivu a USA (které jsou nahlíženy jako hlavní příčina syrské katastrofy), které by měly přispět k řešení inteligentním a dobře strukturovaným plánem, jak zastavit válku v Sýrii a vyhnat ze země agresivní IS. Ale to všechno je bohužel vnímáno jako „mladická utopie“. Ve skutečnosti věří mladí lidé v Evropě ve velké myšlenky, ale nemají příliš vysokou důvěru v konkrétní činy ze strany politického sektoru.

Poslední bod výzkumu se dotkl mladých Syřanů, kteří ztratili příležitost pro vzdělávání hodný a tím i férovou startovní pozici osobního a profesního rozvoje ve své budoucnosti. Osmdesát pět procent dotazovaných mladých lidí navrhovalo mezeru ve vzdělání nějak zaplnit: kurzy angličtiny a dalších jazyků, otevíráním spolků pro humanitární mateřské školy a studium s volným přístupem, zapojení syrských studentů do kulturního vzdělávání v zemích, kde jsou ubytováni, budování evropského plánu s konkrétními granty určenými právě pro ně, založit plán zaměstnanosti (na částečný úvazek) v poměru k jejich rozvoji, bydlení na koleji zdarma a osvobození od poplatků, vytvoření vstupního systému (založenému na testování) v případě omezení finančních prostředků, dohodnout se na kreativních nápadech jako je „studium a pohostinnost“, použití grantů na podporu mobility pro lepší začlenění, vytvoření „nouzového studentského víza“ a alespoň on-line vzdělávání ve všech oborech zdarma.

Závěrem lze říci, že „mladistvá evropská utopie“ nabyla konkrétních obrysů, přinejmenším u účastníků našeho průzkumu. Je jisté, že bychom se neměli vzdávat snahy být „humánními“ lidmi, protože nás stále vede víra v evropské hodnoty.

 

Read 733 times Last modified on 4/5/2016 - 1:42 pm
Silvia Crocitta

Silvia works in the field of Education and Training by being related to several European Students and Youth Networks, SALTO-Youth Resouce Center, United Nations and her own NGO based in Italy. She holds Post-Graduated studies in Languages and Teaching-Training and she supports Human Rights and International Cooperation. She likes snowy days and classical ballet. 

Login to post comments
Top

Friday's Newsletter with the best stories of the week.

Your email address: (required)